Vstup do kláštera
Esemesky a e-maily protkávají vzdušný prostor a vnitřní nutkání a pochybnosti, radosti a starosti zaměstnávají lidská srdce. Jsme chycení v pasti rozmanitých vztahů. Má hlas Boží vůbec ještě šanci k nám proniknout? Bůh se neptá, zda ano či ne, doufá prostě a nepřestává hledat cestu do lidského nitra. Vnímáme to v tichu, při putování na horách anebo u vody a často v utrpení, během modlitby a během mše svaté, když se chléb a víno pod rukama kněze proměňují v tělo a krev Kristovu. Bůh nás utěšuje, napomíná, probouzí a povolává k darování sebe sama po příkladu Kristově. Kdo na Boží volání odpoví ANO, tomu se může přihodit, že ho Bůh krok za krokem povede cestou do kláštera. Člověk cítí, že musí a chce dokonce z vlastní vůle změnit od základů své zvyklosti. Může to stát mnohé vnitřní přemáhání, ale člověk přesto cítí potřebu radikálně přehodnotit své smýšlení. To, co pro něj bylo důležité, ztrácí svou hodnotu a člověk chce:
• učit se pokoře, ne ctižádostivosti a umění se prosadit
• trpělivost namísto ničivého vzteku
• být poslušný namísto soběstačný (a osamocený)
• řídit se společným denním řádem, nejednat, jak mě napadne
• pracovat bez nároku na odměnu, nevymáhat mzdu
• sebekázeň namísto wellnessu
• skromnost namísto přepychu
• sexuální zdrženlivost namísto styku bez zábran
• život v celibátu namísto rodinného života
• dokázat mlčet a nechtít všechno rozmělnit mluvením
• jíst a pít střídmě namísto nenasytně
• časně vztávat namísto vyspávání
• chodit brzy spát namísto vymetání večírků.
Kdo se toho všeho zřekl a vstoupí do kláštera, má ruce volné, aby přijal:
• společenství s Kristem
• liturgii, která prolíná celý den
• návaznost na osvědčenou duchovní tradici
• jasné životní cíle a cesty k nim
• porozumnění a podpora stejně smýšlejících sester (anebo bratří)
• kontemplativní atmosféru
• možnost vnitřního růstu a zrání.
V našem klášteře zahrnuje cesta k plnému začlenění do společenství tyto kroky:
Období prvního seznamování se:
Žena hledající své povolání naváže kontakt s pověřenou sestrou. Během osobních rozhovorů se pokoušejí objasnit, zda přichází řeholní život v úvahu.
Postulát:
Zájemkyně žije zhruba rok uprostřed klášterního společenství a poznává blíže všední řeholní život a často také sama sebe.
Obláčka a noviciát:
Kandidátka přijme během tzv. "obláčky" řeholní šat a řeholní jméno. Během dvou let, které se nazývají "noviciát" se seznamuje pod vedením pověřené sestry s duchovními, historickými a teologickými prameny řeholního života.
Časné sliby:
Mladá sestra se zavazuje dodržovat po tři následující roky tyto tři naší benediktýnské tradici vlastní sliby: stálost (lat. "stabilitas"), klášterní způsob života a poslušnost. Učí se přijmout svůj podíl zodpovědnosti za sebe a za klášterní společenství.
Obáčka sestry Marie Kláry 20. srpna 2010.
Slavné sliby:
Sestra zasvěcuje celý svůj život hledání Boha v našem konkrétním společenství.
Odvaha vykročit novou cestou:
Pokud máte zájem o řeholní život, můžete navázat kontakt se sestrou Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript